Sníte o životě v souladu s přírodou? O domě, který by dokázal růst a měnit se s potřebami vaší rodiny? Martina Jiřičková Žočková, jednatelka firmy ATIRA CZ, spol. s r.o. je ženou, která dokázala najít unikátní řešení.   

Váš projekt úsporných domů mě velmi zaujal svým unikátním konceptem, který šetří energie a zároveň je velkým krokem k soběstačnosti. Jak to celé funguje? 
Možná se budete divit, ale naše domy nejsou stavěné z žádných alternativních materiálů. Pravá cihla je prověřená staletími a jde stále o ten nejlepší stavební materiál. Celý koncept vznikl tak, že já jako uživatel jsem pořád hodně přemýšlela nad dnešním stylem stavění domů v České republice. O tom, co se tady po sametové revoluci vlastně stalo. Ty komunistické děti žijící v paneláku, co měly k dispozici dva plus jedna a všichni, co žili v malém prostoru začali mít pocit, že teď najednou mohu konečně žít v něčem větším a lepším. Začali si stavět domy na svém pozemku a ty domy jsou zpravidla obrovské a funkci, kterou člověk pro bydlení potřebuje, ve finále vůbec nesplňují. Mají řadu místností, které jsou plné nábytku, a nepočítá se tam nějak promyšleně s úložnými prostory a co je důležitější, člověk se pak velmi často stává otrokem svého domu. Tři čtvrtiny času života v tom domě pak vlastně řeší pouze údržbu, protože domy jsou zbytečně naddimenzované. A přitom by majitelé domu mohli žít velice pohodlně na menší obytné ploše. A k tomu mne navedla v současnosti i finanční krize, krize hypotečního trhu, kdy my vždy s architektem říkáme „No jo, ale člověk si přece dneska nebude platit chodbu dvacet metrů čtverečních, když prodejní cena takové chodby je sto deset tisíc za ten jeden metr čtvereční. A když si tohle všechno člověk spočítá, tak si řekne, pojďme to osekat a postavit dům, který splňuje všechny standardy bydlení, to znamená, že se v takovém domě máme všichni hezky, máme v něm všichni svůj osobní prostor, ale přitom neplatíme zbytečná místa, která nikdo vlastně za celý den vůbec nevyužívá.

Pro jak velkou rodinu je tento dům vhodný? 
 Mým prvotním cílem bylo stavět domy tak akorát velké, aby se do nich pohodlně vešla čtyřčlenná, nebo pětičlenná rodina. Výhodou je, že s nimi ten dům může růst. Možná si někdo kupuje domů za život víc, ale já osobně si chci za život koupit nebo postavit jeden dům. Také je tady fakt, že dům většinou celý život splácíme. Navíc by náš dům neměl přestat plnit svou funkci v okamžiku, kdy přijde na svět další dítě, nebo se budou muset přistěhovat naši staří rodiče, nebo se rozvedu a už na mne dům bude moc velký. Všechny tyto varianty jsem se snažila do toho našeho konceptu zakomponovat, takže je náš dům velmi variabilní, a přitom je to stále stejný dům.

Když mluvíte o variabilitě domu? Dá se nějakým způsobem přistavět, nebo jak je to vyřešeno? 
Pracujeme s variabilním půdorysem. Domek má dvě patra. Dnes se, s ohledem na energetické nároky dané normami, velice špatně staví přízemní domy. Co se týče energetické úspory, tak je pro nás výhodnější stavět do dvou pater, protože využíváme například použitou vodu z horní koupelny pro spodní část domu, kde máme technické zázemí s pračkou a toaletou. Většina procesů probíhá ráno v horní koupelně, která bývá ta hlavní, protože v horním patře většinou všichni spí. Spotřebuje se zde velké množství vody, co by následně odtekla do kanalizace bez dalšího užitku a pak rovnou do řeky a dál do moře. My tu použitou vodu rozvádíme následně do spodních pater a využíváme ji na ostatní aktivity, které se při chodu domácnosti pravidelně dělají. To znamená do pračky, do sprchy, do toalety ve spodním patře. Pokud by se nevyužilo celkové množství této vody, tak je odváděna do retenční nádrže, která je určena k zalévání, abychom použili doslova každou kapku. Dvoupatrové bydlení je také výhodné pro rozvod tepla a výměnu vzduchu pomocí rekuperace, protože v průběhu dne se zpravidla střídá obývání horní a dolní části domu.

Pokud tomu správně rozumím, tak voda je čištěna přes nějaký filtr?
Ano, samozřejmě je voda přečištěna tak, aby splnila velmi přísné požadavky na kvalitu pitné vody. Čištění zajišťuje taková nádobka s filtrem, která je v systému osazená a dá se samozřejmě vyměňovat.

Jedná se o běžný typ filtru, nebo je to něco, co je vyrobeno na míru? 
Je to běžný typ filtru. A my navíc k domu dáváme pětiletý balíček servisu, takže až se rozsvítí kontrolka, tak servisní technik od nás přijede a filtry vymění.

Jak často se filtry musí měnit? 
Většinou jednou za čtyři měsíce, nelze to paušalizovat, hodně záleží na vstupní kvalitě vody z přívodního vodovodu.

Vrátíme se k tomu půdorysu. 
V domě jsou dvě patra, jedno patro je to obytné a u druhého máme varianty. Vše je koncipované tak, že se varianty dají různě zaměňovat podle toho v jaké životní fázi se člověk nachází. Máme zde například životní fázi, kdy máme dvě malé děti a rodina má společnou koupelnu, a pak když jsou větší, tak se dá jejich samostatná koupelna dodatečně zřídit. Což je výhodné i pro případ, pokud by to z nějakého důvodu vyžadovala rodinná situace. Pracujeme i s variantami kde máme otevřený prostor do obývacího pokoje a vytváří to velmi hezké zázemí a otevíráme schodiště, kde mohou například děti trávit nějaký čas, když zrovna nechtějí být s rodiči a koukat se na televizi, a přitom nechtějí sedět s nimi v obýváku. Dále máme další dvě varianty. Tohle je domeček se zastavěnou plochou nějakých osmdesát metrů čtverečních, a i tak v něm může pohodlně žít rodina se třemi dětmi. Je zde ložnice s koupelnou, s hezkou šatnou, nebo tady může mít jeden z rodičů ještě útulnou pracovnu a plnohodnotnější šatnu.

Všimla jsem si i prvku krbu, který je dnes velmi oblíbený. . . 
Každý domek je samozřejmě vybaven komínem a náš komín má krbové vložky dvě, jedna vložka je dovnitř a druhá vložka je ven na venkovní krb, což je také zajímavé řešení.  Od toho krbu jde rekuperace, která teplo z krbu rozvádí po domě. Rekuperace funguje tak, že z místností odvádí teplo a vzduch, který je odkysličený a tento vzduch smíchá s venkovním vzduchem, který očistí od nečistot a tím opětovně využije teplo, které se v domě nashromáždí na jednom místě a umí ho rozvést do jiného místa. Domy jsou zaizolované nejkvalitnější izolací a tím pádem tepla tolik neuniká. Do domu instalujeme samozřejmě také tepelné čerpadlo.

A ten materiál zevního pláště je tedy tvořen zateplením a klasickou omítkou v kombinaci se dřevem? 
Ano nabízíme i dřevěný obklad a soustředíme se na to, aby naše domy vypadaly po architektonické i estetické stránce co nejlépe, aby vizuálně souzněly s přírodou, máme rádi dřevo ze Šumavy, takže jej používáme na obklady velmi často.

Jaké dřevo používáte? Smrk, borovici? 
Nejčastěji používáme modřín.  Samozřejmě, pokud by si někdo nepřál použít dřevěný obklad, tak to není podmínkou, fasádu umíme udělat i bez něj

Takže když si někdo vybere jiný design fasády, tak se to dá zařídit?
Ano, dokážeme udělat tyto věci na míru.

Tvar domu je pro české prostředí velmi klasický. . . 
Ano, co se týče tvaru, tak se jedná o zcela klasický dům, kde jsme si pohráli se ziskem tepla. Ale co pro nás bylo důležité, tak to, aby bylo patro co nejvíce obyvatelné a tomu jsme přizpůsobili tvar a sklon střechy. Dá se tedy plnohodnotně žít i nahoře.

Jaký materiál používáte na střechy? 
Většinou bude použita keramická taška, já totiž nejsem velkým příznivcem plechových střech ani jiných alternativ. Na taškách jsou následně ještě nasazeny fotovoltaické panely.

Líbí se mi také využití venkovních ploch. . . 
Nabízí se nám opět několik variant. Například u venkovního krbu můžeme vytvořit posezení na terase, nebo že ta vnější terasu zasklít a dům tímto způsobem rozšířit. Je zajímavé, také že máme oddělené prostory pro jednotlivé členy domácnosti. Snažíme se vytvořit takové členění prostoru, aby když přijde například manžel z práce domů a chce chvíli relaxovat po náročném dni, tak aby mohl mít svou klidovou zónu v obývacím pokoji a manželka si mohla sednout ke stolu, nebo zůstat v kuchyni. Zajímavým prvkem je také otevřený strop nahoru do patra. A co je důležité, díky velmi kvalitní práci našich architektů máme přínos i z tepelných zisků z oken, které jsou po domě důmyslně rozmístěné a v zimě fungují jako zdroje dalšího tepla. Díky solárním panelům na střeše můžeme v létě téměř zadarmo využít klimatizaci, protože v létě jsou samozřejmě nejvyšší zisky energie, a tím pádem můžeme bez obav spustit ochlazování domu.

Jak vás napadlo, pustit se do takového projektu? 
Já nad tím přemýšlím už řadu let. Mně celkově vadí nesvoboda, nemám ráda, když mě někdo ovládá. A tím, že mám projekční firmu docela dlouho, tak řešíme dlouhodobě několik problémů. Jeden problém je získat stavební povolení obecně, ale druhý problém jsou správci sítí, což jsou energetické společnosti, vodovody a kanalizace, pro které jsme všichni zákazníci, ale oni se často chovají z pozice moci, protože vědí, že bez nich se nikdy nic nepostaví. Navíc naše legislativa jim nenakazuje vyjádřit se včas k projektu či připojit budoucího majitele domu v určitém čase, a tak vznikají velmi výrazné časové průtahy. Celý příběh našich domů začal tím, že jsem v roce 2016 narazila na krásné pozemky u Českých Budějovic, koupila je. Když jsem je měla koupené, tak mi bylo řečeno, že tam nic nepostavím, dokud obec nevybuduje novou čistírnu odpadních vod. A protože obec nekonala a čistírna trvala déle, než původně tvrdili, tak jsem si řekla, že si udělám čistírnu svou. A přišel další problém a zase mi bylo řečeno, že ne, že to nejde. Od té doby jsem začala hledat alternativy a vzdělávat se v tom směru. Ptala jsem se, co já mohu udělat, proto abych nebyla závislá na těchto všech správcích sítí. A došla jsem k tomu, že zákon to nenařizuje. Došlo mi, že vlastně můj život má smysl v tom, abych se snažila ukázat světu, že to jde i jinak. A naučila jsem se například, jak získat licenci na to, abych si mohla čistírnu odpadních vod provozovat sama, takže díky tomu u svých lokalit si budujeme kanalizace a provozujeme si je sami.

Takže vytváříte takto postupně vlastní ostrůvek s vlastními pravidly což je velmi sympatická. . . 
Přesně. Sleduji samozřejmě i takové pokusy ostatních. U nás na jihu jsem zaznamenala jeden pokus o ostrovní dům, ale pořád se mi na tom něco nezdálo a já jsem si pořád říkala, že musíme tu samotnou myšlenku ještě obohatit právě o tu architekturu a o ten prostor samotný, protože jedna věc bez druhé nefunguje. Nestačí tu energii jenom vyrábět, ale my ji musíme ještě spořivě využívat tak, aby to nikoho při bydlení v domě neobtěžovalo. Takže řešíme osvětlení v tom domě tak, aby bylo co nejefektivnější z hlediska spotřeby elektrické energie. Když člověk totiž ty prostory dobře nasvítí a pracuje dobře se světlem i prostorem, tak si často nemusí ani rozsvěcovat a stačí třeba opravdu jen jedna jediná lampa. Zbytek si například vyřeší tím, že se světla rozsvěcují sama podle toho, kde se člověk v domě zrovna nachází. A tím, že svítí jen chvíli někde a potom se osvětlení zase posune do jiné části prostoru, tak vlastně nespotřebováváme tak velké množství elektrické energie. Další žrouti elektřiny jsou samozřejmě lednice s pračkou. Pračka by měla prát pouze v období, kdy svítí slunce a fotovoltaika vyrábí dostatek energie. Takže takto to celé skládáme a já, protože se nikdy nespokojím s nějakým průměrem, tak pořád ladím ta řešení. Všem už lezu na nervy, ale postupně to celé posouvám do řešení, které není kompromisní na žádné straně. A co je pro mne ještě důležité, a je to zase i na úkor toho, že to bude o trošku dražší je to, že já chci podporovat hlavně české firmy. Já si myslím, že pokud naše ekonomika má fungovat, tak bychom peníze našich zákazníků měli vracet zpět do té české ekonomiky. Snažím se většinu materiálů primárně nakupovat v Česku, a ne od zprostředkovatelů, kteří tvrdí že zahraniční výrobky jsou nejlepší, což může být samozřejmě pravda, já si myslím, že právě tou podporou české výroby můžeme konkurovat světu. Já znám např. českou dlažbu a ta je úplně stejně dobrá jako ta italská či španělská a navíc vím, že podpořím české lidi, kteří jsou v té továrně zaměstnaní.  A tahle ta část je pro mě významně důležitější než to, jestli si koupím ta okna z Polska o 10% levněji než tady z Česka.


Je pravda, že si dům opravdu kupujeme jednou za život a šetřit v řádu desítek, nebo stovek tisíc nemá smysl . . .
Přesně, ale hlavní je rozdíl v tom, že podporujeme naše lidi, a ne výrobu v jiné zemi, kdy ty firmy pak stejně mohou zdražit v důsledku jiných problémů, které ani nemusíme domyslet a zaplatíme to zase jen my, protože budeme závislí a sami nebudeme vyrábět nic.  

Pokud byste měla svůj dům popsat jednou větou, co byste o něm řekla?
Často nad tím přemýšlím, jak jej takto jednoduše specifikovat. Je to dům, kde můžete žít v souladu s přírodu, aniž byste museli snižovat vaše nároky.

www.atira.cz


17. březen 2023, Veronika Krnáčová

Další články

28. 03.
2024
5 TIPŮ, JAK SE PŘIPRAVIT NA PROGRAM ÚSPORY ENERGIE
28. 03.
2024
Fotografie pro radost

Majitelka největší tuzemské firmy specializující se na dětskou fotografii...

28. 03.
2024
IXPERTA: Jako technologický partner musíme vidět věci v souvislostech
28. 03.
2024
Prací žije celá rodina

Josef Brabenec, zakladatel ryze české společnosti ENBRA, pochází z...

22. 03.
2024
Záruční program na elektromobilitu

Vážení přátelé Podnikatelské platformy Helas,   rádi bychom vás prostřednictvím našeho...

22. 03.
2024
Udržitelnost a společenská odpovědnost

S ředitelkou marketingu a komunikace Renatou Vildomcovou ze Skanska...